neděle 7. dubna 2019

šel jsem po okraji bouřky

šel jsem po okraji bouřky
městem a bezmála už svítalo
jepice
které se za večera vrhaly
po stovkách
do záře výbojek
po tisících
umřely
nějaký ožrala rozmlouval na mostě
s mladou
unavenou flundrou
šel jsem po okraji bouřky
městem tápajících minut
okamžiků
a všichni slušní lidé
dávno spali
kdo by se nadál
že najdu na chodníku
své staré sny
sbalené do uzlíku

Žádné komentáře:

Okomentovat

slova II.

  Slova jsou jak tlapky kočky šlapou neslyšně jak vločky Slova jsou jak dusot koní co se loukou spolu honí Slova jsou jak tělo hada kroutící...