bungee jumping na siločárách

v dobách
kdy byly dny tak lehké
a noci tak krásně těžké
čekával jsem na tramvaj
v Karmelitské ulici

za krásně lehké noci
čekám tam na zastávce zase
jen náš satelit
sedmačtyřicetkrát oběhl stálici
a tramvaj nejede

silnice je překopaná
dělníci lijí do děr beton
kde vyhlížím tramvaj
stojí v horním okně domu
tlustá žena na předprsni

tramvaj stále nejede
ač výkop už je plný betonu
přiženou se dvě vyhlídková auta
s dvěma generály
vyparáděnými a ješitnými

profičí betonem a jsou pryč
jen brázdy po nich zůstávají
tramvaj cinká – jak se blíží
za ní padá tlustá žena
od těla se táhnou siločáry

vrátí ji zpátky do okna
ale já už nenastoupím