jako píseň
kterou nikdo nesložil
zní mi teď v hlavě jejích očí smích
zármutek žil napjatých
k prasknutí
jak obraz
co malovat mě nikdo nenutí
jen sráz přede mnou
ve spáncích tepe krev
když jdu tmou
ta chvíle
kdy je cítit v těle každý nerv
už dávno je smutkem spasitele
víno z temných rév
těch ušlechtilých
probudilo hlučný smích
smích naděje i beznaděje
pak konec zazvonil
hluk zábavy ztich
záblesk života unik z knih
potom zhas
zbyla jen prázdnota
po kůži přeběh mráz
až zorničky se zúží
pod dotekem těch chvil
pod drtivým závanem
lehounkých bosých nožek víl
šťastný jsem zůstal nad ránem
a co se písní týká
bolí jako v srdci dýka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
z vesmíru či v kosmu
přiletět z dalekého vesmíru má lepší rytmus a tajemství víc než jenom v kosmu temném prostě žít však udělat do něj černou díru je rozdíl pr...
-
Skladbu Stranger On The Shore (Cizinec na pobřeží), co tak úžasně zněla z klarinetu, když ji na jeho plátku tvořil Mr. Acker Bilk, měl v...
-
proč se rodí lidé filosofická otázka se snadnou odpovědí aby obdivovali krásy světa a aby je měl někdo rád na srazu sedmdesátiletých absolve... -
I. Teď ještě ne. Tolik toho má udělat. A co s tím, co udělal? To jako není nic? Všechno zmizí? Všechno, co prožil a cítil? Tolik miloval ...
Žádné komentáře:
Okomentovat