jako píseň
kterou nikdo nesložil
zní mi teď v hlavě jejích očí smích
zármutek žil napjatých
k prasknutí
jak obraz
co malovat mě nikdo nenutí
jen sráz přede mnou
ve spáncích tepe krev
když jdu tmou
ta chvíle
kdy je cítit v těle každý nerv
už dávno je smutkem spasitele
víno z temných rév
těch ušlechtilých
probudilo hlučný smích
smích naděje i beznaděje
pak konec zazvonil
hluk zábavy ztich
záblesk života unik z knih
potom zhas
zbyla jen prázdnota
po kůži přeběh mráz
až zorničky se zúží
pod dotekem těch chvil
pod drtivým závanem
lehounkých bosých nožek víl
šťastný jsem zůstal nad ránem
a co se písní týká
bolí jako v srdci dýka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Za kapkami
Tvoje oči tiše pláčou, voda teče v ulicích, čísla na hodinách skáčou, odněkud je slyšet smích. Čas točí života káčou, zrádné hlasy konec...
-
lidé různých duší a způsobů kolem chodí jako lodi plují si jenom pro svou záhubu kdesi tam vře voda na planetě loď uhání nemá zdání zlato ... -
.jpeg)
přímo do zapadajícího slunce jedu a rozbitá okreska nesnesitelně rovná a lesklá kousek pusté země v hustě obydlené krajině kde každé dva re... -
úmorné a nudné kolony aut denně zabíjejí čisté ideje síť silnic polapila volnost ta ale stejně nejede po kolech pro ni se musí šlapa...
Žádné komentáře:
Okomentovat