Vzdávám se všeho, cos mi darovala,
krásy a něhy, zmatku tvých očí,
o štěstí vždycky tak děsně jsi stála,
mně se však hlava z něj nezatočí.
Vzdávám se také budoucí vlídnosti,
když city průzračné zabarvil kal,
namísto vášně ticho se rozhostí,
žít spolu znamená, má dáti, dal.
Vzdávám se nakonec vůně tvých vlasů,
obrazu, který je stejně jen kýč,
svět na mě volá teď směsicí hlasů,
nechci ti ublížit, chci být jen pryč.
Odpusť mi, lásko má, byl to jen vtip,
chvilku jsem slabou měl, bude zas líp.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
tři emoce
poslouchal jsem dětský smích pláč a řev jež ke mně doléhaly z hřiště jak podobné si byly projevy tří různých emocí to až v dospělosti se l...
-
Skladbu Stranger On The Shore (Cizinec na pobřeží), co tak úžasně zněla z klarinetu, když ji na jeho plátku tvořil Mr. Acker Bilk, měl v...
-
proč se rodí lidé filosofická otázka se snadnou odpovědí aby obdivovali krásy světa a aby je měl někdo rád na srazu sedmdesátiletých absolve... -
I. Teď ještě ne. Tolik toho má udělat. A co s tím, co udělal? To jako není nic? Všechno zmizí? Všechno, co prožil a cítil? Tolik miloval ...
Žádné komentáře:
Okomentovat