zatmění
slunci zůstala
jen koróna – zatmění
měsíc čaruje
na letišti
holub u ranwaye
díra v turbomotoru
už mu zeje vstříc
ráno
křídlo se mihlo
zvířilo mlhu s třeskem
a město zjihlo
u nádraží
závanem větru
bažantí slípka spadla
vlaku v ústrety
kočka
na parkovišti
očím skrytá blatníkem
černá kočka spí
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
slova II.
Slova jsou jak tlapky kočky šlapou neslyšně jak vločky Slova jsou jak dusot koní co se loukou spolu honí Slova jsou jak tělo hada kroutící...
-
Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka se zákuskem v ruce. Další lež... -
Noc byla tak tmavá, voda teskně šuměla, trýznila mě ozvěna zvedajících se prken můstku. Jsi tu? Skrýváš se v kamenných zdech, vyšlapaná dl... -
Čas mě již dávno rozhlodal, avšak přece stále žiji. Od všech těch darů, co mi dal, duši nikdy neumyji. Mám víc, než co jsem mohl mít, jenom ...
Žádné komentáře:
Okomentovat