co hoří něžně na keři
květ jemuž každý uvěří
co skrývá jeho vlídný stín
snad smrt jež kosí bez příčin
když pak listy opadají
nahé větve neutají
tu vinu co tak sladká je
a na jazyku roztaje
Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka se zákuskem v ruce. Další lež...
Žádné komentáře:
Okomentovat