co něžně hoří na keři
květ jemuž svět uvěří
co skrývá jeho vlídný stín
snad smrt jež kosí bez příčin
když pak listy opadají
nahé větve neutají
vinu co tak sladká je
a na jazyku roztaje
Tvoje oči tiše pláčou, voda teče v ulicích, čísla na hodinách skáčou, odněkud je slyšet smích. Čas točí života káčou, zrádné hlasy konec...
Žádné komentáře:
Okomentovat