čtvrtek 23. dubna 2020

vteřina strachu



okolo šedých zdí města
kde každý strom je překvapení
honí se světla stíny hluk
a pro city už místo není

z oblohy nad úzkou ulicí
padá večer šarlatový 
jak vzpomínka vzdálená
jen srdci nikdo neodpoví

nekonečnou nudu halí
oceán lidského pachu
do prachu jenž tiše dosedá
vykřikne vteřina strachu

čas kolem netečně běží 
ať teče krev ať cokoli stane se
jen ulicí co náhle osiřela 
lehoučké chmýří vítr odnese

Žádné komentáře:

Okomentovat

modré nebe žluté pole

takto si představovala boha jedna dívka ze čtvrté třídy jednou kdysi za nového dne mi jistá žena vyprávěla –  člověk je od přírody zvědavý c...