čtvrtek 23. dubna 2020

vteřina strachu



okolo šedých zdí města
kde každý strom je překvapení
honí se světla stíny hluk
a pro city už místo není

z oblohy nad úzkou ulicí
padá večer šarlatový 
jak vzpomínka vzdálená
jen srdci nikdo neodpoví

nekonečnou nudu halí
oceán lidského pachu
do prachu jenž tiše dosedá
vykřikne vteřina strachu

čas kolem netečně běží 
ať teče krev ať cokoli stane se
jen ulicí co náhle osiřela 
lehoučké chmýří vítr odnese

Žádné komentáře:

Okomentovat

slova II.

  Slova jsou jak tlapky kočky šlapou neslyšně jak vločky Slova jsou jak dusot koní co se loukou spolu honí Slova jsou jak tělo hada kroutící...