neděle 12. dubna 2020

až se tma rozplyne




Tato báseň je mým skromným příspěvkem k nedožitým 76. narozeninám Karla Kryla.



je cosi špatného v tom koloběhu
cosi nás nutí denně více umírat

nudné chvíle čekání 
nebo někde
blbost zhmotnělá v instituci
jak říkal Karel Kryl
a kousek zbabělosti 
pást se proti proudu

člověk nemusí věřit
ale plnit úkoly
a spoléhat na odborníky
ti o tom přece něco vědí

vlak pak v jícnu zmizí
je černý studený a cizí
až tma se rozplyne
je nový den anebo ne

Žádné komentáře:

Okomentovat

Vítr, déšť a osud

Cesta lemovaná stromy je jako osud. Čas nehraje roli, jen spravedlivá odplata a osud. V příběhu „Na zlatém koni“ se na začátku jako by zázra...