Ranní kocovina

park se kymácí jak koráb
modlím se k hodinám
modlím se s hodinami
jakmile ručičky na dvanáctce
přečkají dvanáct úderů do mé hlavy
a než klesnou na půl šestou
jako dva břitké nože
rozpárají břicho města

vyjedou tramvaje
auta
vyjdou lidé
a pak už jen sluneční cirkulárka
s nesnesitelným řinčením
uřeže hlavy všem věžím

ale to už dávno budu pod ochranou
těch milých plytkých všedních okamžiků
a bude se mi zdát
že mě má ráda
hezká plavá prodavačka
za výkladní skříní
zelinářství