ztráty noci

noc voněla deštěm

a ještě něčím
nevím čím
ještě něčím tajemným

pak ticho proťal proud
myriády jisker
zlý nabraly směr
a udeřily do žeber

s praskáním je vzala tma
do propastné náruče
srdce skoro netluče
plné krve a už netluče