modrá hladina
bez pohybu nadnáší
lehké pápěří
jak když nasněží
je Labe v létě bílé
chmýřím topolů
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Stesk po křehkosti
Čas mě již dávno rozhlodal, avšak přece stále žiji. Od všech těch darů, co mi dal, duši nikdy neumyji. Mám víc, než co jsem mohl mít, jenom ...
-
proč se rodí lidé filosofická otázka se snadnou odpovědí aby obdivovali krásy světa a aby je měl někdo rád na srazu sedmdesátiletých absolve... -
I. Teď ještě ne. Tolik toho má udělat. A co s tím, co udělal? To jako není nic? Všechno zmizí? Všechno, co prožil a cítil? Tolik miloval ... -
slídový jejich koberec ode zdi ke zdi je čtverec leskne se a klouže jako zmrzlá louže a jak se to řekne švédsky zní to možná trochu dětsky ...
Žádné komentáře:
Okomentovat