čtvrtek 29. října 2020

U prostřeného stolu


 










Mlha nad rybníky se rozpouští,
je ticho a v rákosí rákosníci,
na hladině kachny, lysky a labutě,
potápky malé,
tam opodál pluje potápka roháč,
důstojně v tom poklidu,
ani se nezdá, že tady sídlí
velká kolonie rybáků obecných.

Podzim a blíží se 
hejna táhnoucích vodních ptáků.
Teď ještě však nad Hradeckým
vznešeně krouží orel mořský. 

Jen kousek odtud 
masakr na rybníku Kolečko,
černí kormoráni jako střely 
zapichují se do vody,
je tu pro ně
prostřený stůl s jednoletými kapříky.
Úchvatné divadlo,
děsivé hody.

Žádné komentáře:

Okomentovat

modré nebe žluté pole

takto si představovala boha jedna dívka ze čtvrté třídy jednou kdysi za nového dne mi jistá žena vyprávěla –  člověk je od přírody zvědavý c...