čtvrtek 22. října 2020

Světlo na konci tunelu

 

















Srdce se zastavilo a zbývají mi
tři minuty. Asi.
V tunelu a na konci je světlo.
Černá tma a tolik záře v očích.
Panoramatická paměť,
život defiluje přede mnou
a všechno vím.
Neuronové sítě mozku
jsou čarodějné,
pro všechny na světě stejné.
 
Srdce se zastavilo a zbývají mi
tři minuty.
Měl jsem žít jinak, říkám si,
člověk má žít a mít krapet moudrosti,
ale odejít
je také jistý druh moudrosti.
Asi. A tolik záře v očích.

Žádné komentáře:

Okomentovat

slova II.

  Slova jsou jak tlapky kočky šlapou neslyšně jak vločky Slova jsou jak dusot koní co se loukou spolu honí Slova jsou jak tělo hada kroutící...