pondělí 30. prosince 2024

mořskou plání



















krev stéká do stříbrné mísy
žena v černém svírá bílý šátek
ramena větrného mlýnu se točí 
pěnivý příboj naráží na útesy 

krásné je ráno v září
pluji mořskou plání
mořskou plání od svítání
poprvé až do krve









v
Štítky:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

slova II.

  Slova jsou jak tlapky kočky šlapou neslyšně jak vločky Slova jsou jak dusot koní co se loukou spolu honí Slova jsou jak tělo hada kroutící...

  • Mladá žena se zákuskem
                 Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka se zákuskem v ruce. Další lež...
  • Onyxové oči
      Noc byla tak tmavá, voda teskně šuměla, trýznila mě ozvěna zvedajících se prken můstku. Jsi tu? Skrýváš se v kamenných zdech, vyšlapaná dl...
  • Stesk po křehkosti
    Čas mě již dávno rozhlodal, avšak přece stále žiji. Od všech těch darů, co mi dal, duši nikdy neumyji. Mám víc, než co jsem mohl mít, jenom ...