čtvrtek 25. března 2021

Než vypravím se jednou
















Oheň Oheň očí tvých
Duše Duše krvácí
Oči ledové jak sníh
Duše přesto neztrácí
Krev rudou co vsákne se
Do země jen Do země
Co vše Země unese
Odešla jsi beze mě

Odešla jsi navždy pryč
Za umělý Kopec spad
Nachového slunce míč
Nebe zrudlo Když jdu spát
Když jdu spát a propadnu
Než vypravím se jednou
Zlému děsivému Snu
Na Cestu nedohlednou
v
Štítky:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

slova II.

  Slova jsou jak tlapky kočky šlapou neslyšně jak vločky Slova jsou jak dusot koní co se loukou spolu honí Slova jsou jak tělo hada kroutící...

  • Mladá žena se zákuskem
                 Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka se zákuskem v ruce. Další lež...
  • Onyxové oči
      Noc byla tak tmavá, voda teskně šuměla, trýznila mě ozvěna zvedajících se prken můstku. Jsi tu? Skrýváš se v kamenných zdech, vyšlapaná dl...
  • Stesk po křehkosti
    Čas mě již dávno rozhlodal, avšak přece stále žiji. Od všech těch darů, co mi dal, duši nikdy neumyji. Mám víc, než co jsem mohl mít, jenom ...