pondělí 11. ledna 2021

Kvajku IV.










bílé sněžné čepice
na hrotech kubistické zdi hřbitova
volavky popelavé
💧💧💧 

kradl už od čtyř let
ve třinácti byl obávaným zlodějem
nakonec umřel na útěku z pasťáku
💧💧💧

ledovec roste z vody 
postupně vinou mrazu
ani velký lump se nerodí najednou 
v
Štítky:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

slova II.

  Slova jsou jak tlapky kočky šlapou neslyšně jak vločky Slova jsou jak dusot koní co se loukou spolu honí Slova jsou jak tělo hada kroutící...

  • Mladá žena se zákuskem
                 Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka se zákuskem v ruce. Další lež...
  • Onyxové oči
      Noc byla tak tmavá, voda teskně šuměla, trýznila mě ozvěna zvedajících se prken můstku. Jsi tu? Skrýváš se v kamenných zdech, vyšlapaná dl...
  • Stesk po křehkosti
    Čas mě již dávno rozhlodal, avšak přece stále žiji. Od všech těch darů, co mi dal, duši nikdy neumyji. Mám víc, než co jsem mohl mít, jenom ...