činy a pavučiny

když se slova mění v činy 
rosa krášlí pavučiny
tam na kraji úžlabiny
planou rudé jeřabiny
vystrašený z poloviny
strejda běží pro noviny
vzteká se pak bez příčiny
nad zprávami z dálné Číny
líp se schovat do kabiny
a myslet tam na blbiny
déšť zalévá rozmarýny
voda crčí z prasklé rýny
vydáme se do dědiny
budeme tam do hodiny
plácáme si bůžky z hlíny
klíny vyrážíme klíny
než na síti svoje splíny
ukryjeme do bubliny