s velkými kulatými brýlemi na očích
vypadala v té zahradní kavárně u řeky
jako přerostlá včela
řekla s roztomilým úsměvem
život je z větší části otázkou peněz
což se mi vůbec nelíbí
nevím
jak by se to mělo řešit
vím jen
že je něco špatně
život je ale stejně krásný
člověk musí akorát věřit tomu
co se mu vykládá
vždycky však zůstávají
nenaplněná očekávání
křivdy a ukřivděnost
jedinou možnou odpověď mi dal
vítr v jejích černých vlasech
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kde je konec rozrazilu?
Po létech jsem zase narazil na báseň Na břehu řeky Svratky od Vítězslava Nezvala o objevil v ní dávno již zapomenuté skvělé rýmy ...
-
Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka se zákuskem v ruce. Další lež... -
Noc byla tak tmavá, voda teskně šuměla, trýznila mě ozvěna zvedajících se prken můstku. Jsi tu? Skrýváš se v kamenných zdech, vyšlapaná dl... -
Něž dojde na básničku Tohle mi vyšlo, když jsem zadal umělé inteligenci vytvořit obrázek skupiny bavících se důchodců. Řekl bych, že je...
Žádné komentáře:
Okomentovat