galaxie lomu

mám tě stále před očima
ačkoli tvé světlo ke mně letí
třináct a půl miliardy let

neberu na vědomí extrémní rudý posuv
lásko vzdálená
vidím tě infračerveně

nad hladinou je skála zvrásněná vodorovně
svisle o stupeň výš 
ještě výš v horizontálních vlnovkách
vydám se zakázanou cestu dolů
dolezu k železné rezavé zátarase 
podél ní sklouznu do jezírka
nebo se mohu také vrátit
jenže kam

moje galaxie
těším se