Zvedne se vítr, vtrhne do města,
skučí, sviští, letí ulicemi,
honí listí, řinčí okny všemi,
dneska jak zítra čeká mě cesta.
Budu tě hledat jako každý den,
okolo stromů, jež znají tvůj smích,
zeptám se domů, co tají můj hřích,
byla tu žena, přelud pouhý jen?
Navracím se nocí, která zebe,
navzdory větru beru za kliku,
když zase běsy řadím do šiku,
uvidím tě spící vedle sebe.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
z vesmíru či v kosmu
přiletět z dalekého vesmíru má lepší rytmus a tajemství víc než jenom v kosmu temném prostě žít však udělat do něj černou díru je rozdíl pr...
-
Skladbu Stranger On The Shore (Cizinec na pobřeží), co tak úžasně zněla z klarinetu, když ji na jeho plátku tvořil Mr. Acker Bilk, měl v...
-
proč se rodí lidé filosofická otázka se snadnou odpovědí aby obdivovali krásy světa a aby je měl někdo rád na srazu sedmdesátiletých absolve... -
I. Teď ještě ne. Tolik toho má udělat. A co s tím, co udělal? To jako není nic? Všechno zmizí? Všechno, co prožil a cítil? Tolik miloval ...
Žádné komentáře:
Okomentovat