slova jen slova
svítání nedohlédnou
ani zasvěcení
volavčí vole
výkřikem probodené
zrudlá puklina
vyjídat morek
polívku ústa vaří
stojící voda
paprsek věty
rozčísne metaforu
rána syrová
nebylo nikdy
neuronům tak nadosah
zapomenutí
pondělí 23. září 2019
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Moucha v zrcadle
Ačkoli ti dva vedli chytré řeči v hospodě skoro každý pátek, dnes na ně neměl František Moucha náladu. Usrkával pivo a tvá...
-
Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka se zákuskem v ruce. Další lež...
-
Noc byla tak tmavá, voda teskně šuměla, trýznila mě ozvěna zvedajících se prken můstku. Jsi tu? Skrýváš se v kamenných zdech, vyšlapaná dl...
-
Čas mě již dávno rozhlodal, avšak přece stále žiji. Od všech těch darů, co mi dal, duši nikdy neumyji. Mám víc, než co jsem mohl mít, jenom ...
Žádné komentáře:
Okomentovat