pátek 2. června 2023

koníčci











spal jsem vmáčknutý do polštáře
až mě rozbolelo ucho
než jsem se probudil
zdálo se mi o samých mrtvolách
v tom snu byly živé
jen ve skutečnosti dávno nežily

na pracovním pohovoru se mě ptali
jaké mám koníčky
řekl jsem
že mi na koníčky nezbývá čas
neboť se musím potýkat s osly
co mi kladou hloupé otázky
nevzali mě
to se ví

Žádné komentáře:

Okomentovat

Vítr, déšť a osud

Cesta lemovaná stromy je jako osud. Čas nehraje roli, jen spravedlivá odplata a osud. V příběhu „Na zlatém koni“ se na začátku jako by zázra...