dívka u zdi

dívka k valu schová tvář
holý kámen prsty hladí
svoji touhu neprozradí

něžnost bývá velký lhář

když ulehne na polštář
zrádná jako klubko hadí
noc horečku neochladí

jen jí v duši uspí zář

zeď jak mrtvý breviář

vláčným tělem dívka svádí

nehne skálou její mládí

šípy vášně pálí žhář

kam ledová dívka dala oči
jako socha hlavu neotočí