co hoří něžně na keři
květ jemuž každý uvěří
co skrývá jeho vlídný stín
snad smrt jež kosí bez příčin
když pak listy opadají
nahé větve neutají
tu vinu co tak sladká je
a na jazyku roztaje
lidé různých duší a způsobů kolem chodí jako lodi plují si jenom pro svou záhubu kdesi tam vře voda na planetě loď uhání nemá zdání zlato ...
Žádné komentáře:
Okomentovat