dva břehy
za řekou lije –
sem na břeh nedopadla
jediná kapka
vítr
zvedl se vítr –
zametl do zákoutí
lehoučké chmýří
pesimista
vychází z domu –
černá kočka sedává
na kraji cesty
v ohni
za tmy v plamenech –
větvička roní žhavé
krůpěje mízy
na hladině
loďka na řece –
vlnky zlehka houpají
květy stulíků
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kde je konec rozrazilu?
Po létech jsem zase narazil na báseň Na břehu řeky Svratky od Vítězslava Nezvala o objevil v ní dávno již zapomenuté skvělé rýmy ...
-
Noc byla tak tmavá, voda teskně šuměla, trýznila mě ozvěna zvedajících se prken můstku. Jsi tu? Skrýváš se v kamenných zdech, vyšlapaná dl... -
Něž dojde na básničku Tohle mi vyšlo, když jsem zadal umělé inteligenci vytvořit obrázek skupiny bavících se důchodců. Řekl bych, že je... -
lidé různých duší a způsobů kolem chodí jako lodi plují si jenom pro svou záhubu kdesi tam vře voda na planetě loď uhání nemá zdání zlato ...
Žádné komentáře:
Okomentovat